Tak, a máme to za sebou!!!!
Nejrušnější část roku docela úspěšně pominula a teď nastává krásné období zaslouženého odpočinku. Nebudu však předbíhat a všechno vám povím hezky od začátku…
Na podzim jsme se připravovali celkem na 4 akce během jednoho měsíce, jednu důležitější než druhou.
První z nich, každoroční seminář country tanců ve Vrbně pod Pradědem, proběhl o víkendu 11. – 13. 11. Hanka Klanicová společně se sedmi slečnami vyjely v pátek brzy odpoledne a protančily celé tři dny! Naučily se mnoho krásných, čtverylkových a zajímavých – a mnohdy také vtipných – tanečků, dýchaly čistý horský vzduch a poznaly nové tváře. Nabyté zkušenosti jistě všichni zúročí v další taneční práci.
V pořadí druhou událostí bylo Mistrovství České republiky v country tancích dětí 2011. V nádherném městě Znojmo jsme strávili víkend 18. – 20. listopadu. Účast našich soutěžících byla tak velká, že se nám podařilo naplnit autobus. Aby ne, jelo s námi celé stádo koní a smuteční vrba.
Hlavy jsme složili v místní družině a soutěžili jsme v nově zrekonstruované víceúčelové hale. Před pořadateli teď smekám klobouk – tak překrásně a především stylově upravený parket nás ještě nikde nečekal!!!
Ale teď už k samotné soutěži. Musím konstatovat, že konkurence rok od roku sílí, ovšem ani my nezůstáváme pozadu. Soutěžili jsme celkem ve čtyřech kategoriích a domů si v neděli odvezli tři nové poháry. Jeden za 3. místo nejstarších slečen v kategorii klasické country s tancem Barndance. Další pohár, rovněž za 3. místo, vybojovala Koňská show starších dětí. Poslední pohár je ovšem ze všech nejcennější – je to speciální cena poroty pro Evu Rýcovou za vyjímečný taneční projev – a tato cena byla mimo jiné udělena všemi porotci naprosto jednohlasně.
O týden později nás čekala naše milovaná Pardubická Ryengle. Opět autobusem, tentokrát na opačnou stranu republiky než před týdnem, jsme jeli vstříc nepřízni osudu. A to doslova.
Snad poprvé jsme se u autobusu nesešli v plánovaném počtu a jeden z nejstarších tanečníků, Martin, s námi kvůli nemoci nemohl odjet. Jaká bezmoc a smutek se nás zmocnily, nemůžu ani vypovědět. Hlavním esem v boji s konkurencí měl být překrásný Valčík, na kterém jsme pracovali téměř dva roky. Takový čas a píli jsme ještě žádnému tanci nevěnovali. A právě tady zela díra.
Šťastnou náhodou nás jel na soutěž podpořit Štěpán, který celý tanec uměl. Po vyčerpávající cestě nás ještě čekal trénink až do půlnoci, a pak už bylo vše v rukou porotců…
Valčík ovšem nebyl jediným tancem, kterým měl Hazard reprezentovat. V sobotu se soutěžního klání nejprve zúčastnily malé děti s krásnou show Hastrmanský. Čenda v roli pána rybníka a sedm malých slečinek tančilo jako o duši. Bohužel na postup jejich výkon zřejmě nestačil.
V další kategorii svedl souboj Barndance starších slečen a Valčík. Musím ovšem podotknout, že tato kategorie, Hlavní Country, byla poprvé v historii PR tříkolová, soutěžilo totiž 19 choreografií!!! Sama za sebe musím říci, že slečny byly prostě fantastické!!! Ve třech minutách tance předvedly obrovskou hromadu práce a času, který tomuto tanci věnovaly, a to přineslo úspěch v podobě postupu do „TOP 10“. Tady sice jejich cesta k poháru skončila, ale i tak si domů vezly skvělý pocit z dosaženého úspěchu.
Já jsem měla tu čest a mohla si na této soutěži zatančit vznešený Valčík. Ten pocit, kdy vás celou silou hlasivek povzbuzují nejen kamarádi a členové souboru, ale i neznámí lidé a konkurence, je prostě nevyčíslitelný. Bylo to prostě nádherné a nikdo si nedělal nic z toho, že jsme skončili na 18. místě z 19 čísel.
Posledním tancem v sobotu byla Koňská show, po které jsme si trochu poplakali. V kategorii byly pouze tři choreografie, udělovalo se tedy jen první místo, a naši koňáci byli třetí. Podle mnohých nespravedlivě, kdo ví.
Nedělní klání bylo rovněž velmi zajímavé – čekala nás kategorie Line dance. My dospělí a náš Good time jsme nepostoupili. Ovšem tanec jsme si perfektně užili. Starší slečny s moderním linem We Rock! se dočkaly postupu a nakonec šestého místa. Konkurence byla skutečně tvrdá.
Poslední, v porovnání s předešlými událostmi, oddechovou akcí bylo Vánoční stepování. Letos opět v režii dospěláků a v duchu televizního vysílání jste se mohli dočkat takových perel jako Snídaně s Hazardem, Kurz rychlošití, Zpívánky, hitparáda Eso s Leošem Marešem, Planeta YO nebo Zprávy.
Celkově bych letošní podzim zhodnotila jako melancholický – veselé se střídalo se smutným, úspěch s prohrou, ale celkový dojem - aspoň pro mě tedy - je obrovská zkušenost. Zkušenost, že když se chce, tak jde opravdu všechno, a že když má člověk kolem sebe ty správné lidi, všechno dobře dopadne.
Malé dětičky – z neúspěchu si nic nedělejte. Pro nás jste byli skvělí!!
Moje děti – vám děkuji za podporu, pomoc a váš úsměv – TO vše je pro mě ten nejlepší dopping. S těmi, které musím poslat dál, se mi bude těžko loučit, ale aspoň vás posílám dál s pocitem, že si ode mě odnášíte tolik umění.
Slečny – letošní rok jste pro mě byly tím největším překvapením!!! Vaše úroveň tancování je obdivuhodná a moc se těším na spolupráci s vámi.
Dospěláci – děkuji, že jste =o*
Evi, Hani, Vevi – příští rok jim to natřeme!!!!!!!!!
Váš Lucik